Za zřícenou rozhlednou

V Kadani jsme nastoupili do autobusu a jeli na nádraží Kadaň-Prunéřov. Tam jsme nastoupili na vlak a jeli až do Málkova. Odtud jsme se vydali na cestu na Hradiště. Kopec jsme vzali zkratkou, jinak bychom šli hodně dlouho. Cestou bylo velké vedro, takže jsme pořád doplňovali pitný režim a někteří z nás se ovívali vějíři a větráčky. Cesta byla náročná, ale nahoře jsme dostali zaslouženou svačinu.

Když jsme si odpočinuli na malém paloučku. Znovu jsme si vysvětlili, proč jsme se vůbec na Hradišti a vydali jsme se hledat zkamenělé dřevo. Našli jsme toho opravdu hodně. Kam jsme šli, tam byla minimálně jedna zkamenělina. Pak jsme šli k rozhledně, která již nestojí. Našli jsme zde starobylou krabičku, v níž byla hliněná destička s pozdravem od Waltera Sernera.

Stálo tam "Grüss!", v překladu "Ahoj!". Nad pozdravem bylo obtisklých pár podivných tvarů. Chvíli jsme uvažovali, co by to mohlo být. Nejdřív kočka, pak most, ale nakonec jsme dospěli k názoru, že to jsou písmena. Vzkaz psaný v lettrismu nám dal pořádně zabrat, protože na první pohled nebylo poznat, co to je. Ale přišli jsme na písmenka NTM. Pátrali jsme po internetu, co by to mohlo znamenat, a jediný výsledek bylo Národní technické muzeum v Praze.

Takže je jasné, kam vyrazíme zítra!